Jdi na obsah Jdi na menu

Valná Hromada 30.1.2015

19. 1. 2015

Vážení občané Klokočova,

dovolte, abychom Vás, členy i nečleny Občanského sdružení pozvali na

Valnou hromadu

 

Občanského sdružení Klokočov“,

 

která se bude konat dne 30.1.2015 v restauraci JAAL se zahájením v 18.00

a s následujícím programem:

* zahájení

* představení členů výboru občanského sdružení

* seznámení s činností v uplynulém období

* zpráva o hospodaření

* granty a dotace z rozpočtu města Příbora

* plán činnosti na rok 2015 a další období

* jak dál s výstavbou na hřišti v Klokočově???

* problematika Místního výboru Klokočov

* diskuse

* návrh a volba členů výboru a revizní komise občanského sdružení

* návrh a volba členů Místního výboru Klokočov

* závěr

 

 

Na setkání s vámi a Vaše návrhy a podněty na další činnost se těší

Výbor Občanského sdružení Klokočov

Občerstvení zajištěno

 

Vážení spoluobčané

V pozvánce na Valnou hromadu 2015 bylo uvedeno, že více informací ke dvěma bodům bude zveřejněno na stránkách Občanského sdružení. Aby všichni, kteří mají zájem o dění v Klokočově měli možnost se seznámit s problematikou a vytvořit si názor s dostatečným předstihem před diskusí a hlasováním na valné hromadě, dovolím si popsat uvedené záležitosti.

Co je vlastně osadní (místní) výbor?

Osadní výbory jsou výbory zastupitelstva města a jsou tedy jeho partnerem.  Smyslem osadních výborů totiž není vytvářet „malá zastupitelstva" v částech obce, ale být spojovacím článkem mezi občany této části obce a zastupitelstvem, „hlídačem" zájmů dané části.

 Ze zákona č. 128/2000 Sb. o obcích jsou dány jeho kompetence.

 Hovoří se o nich v §121
(1) Osadní výbor je oprávněn
a) předkládat zastupitelstvu obce, radě obce a výborům návrhy týkající se rozvoje části obce   a  rozpočtu obce,
b) vyjadřovat se k návrhům předkládaným zastupitelstvu obce a radě obce k rozhodnutí, pokud se týkají části obce,
c) vyjadřovat se k připomínkám a podnětům předkládaným občany obce, kteří jsou hlášeni    k trvalému pobytu v části obce, orgánům obce.
(2) Požádá-li předseda osadního výboru na zasedání zastupitelstva obce o slovo, musí mu být uděleno.

Není to tedy žádná organizace či spolek, nemá  IČO ani strukturu spolku. Nezasahuje ani do činnosti žádného spolku či organizace!!!!! Tedy ani do Občanského sdružení Klokočov. Není to orgán, který by nahrazoval činnost jakýchkoliv spolků či organizací a ovlivňoval aktivitu a práci členů sdružení. 

Nezávisle na místním výboru mohou časem vzniknout jiné sdružení i spolky na území Klokočova a nikdo nemá právo zasahovat či zakazovat jejich vznik a aktivitu.  Např. Klokočovské akvabely či klub žen apod.

Osadní (místní) výbory mohou být ustaveny na základě Zákona č. 128/2000 Sb., O obcích, a jeho § 120 a 121. Žádost o jeho zřízení může podat kdokoliv. Žádost o jeho vznik není podmíněn hlasováním občanů v daném území či nějakým referendem.  Obvykle jsou osadní výbory jmenovány podle návrhu podaného z řad aktivních občanů nebo zastupitelů z příslušné části, nejsou dána pravidla jeho sestavení. Osadní výbor zaniká stejně jako ostatní výbory s koncem funkčního období zastupitelstva, které osadní výbor zřídilo. Takový je právní výklad Ministerstva vnitra ČR, v zákoně o obcích to není výslovně uvedeno. Je tedy vhodné na začátku volebního období požádat o jeho vznik. Pokud někde v nějaké části obce vznikne hlasováním zastupitelstva obce výbor, pro občany v daném území nevznikají žádné povinnosti či nějaká práce navíc!!!

Získávají pouze výhodu.

Např. v tom, že veškeré připomínky a podněty občanů týkající se daného území sdělené osadnímu výboru, jsou projednány a formou zápisu, který je z každého jednání osadního výboru  povinný se dostávají radě a zastupitelstvu města k projednání.  Osadní výbor se může větší mírou než jednotlivý občan zasadit o návrhy do rozpočtu pro dané území. Tímto způsobem se dá přivést do této části Příboru více finančních prostředků nejenom na hřiště, jak si mnozí myslí, ale i na opravy chodníků, komunikací, vodních toků, ostatní občanskou vybavenost a zájmovou činnost.

Některé otázky z webu ministerstva vnitra pro upřesnění, co mají za povinnosti osadní místní výbory a jak je jejich činnost zveřejňována.

Musí osadní výbor pořizovat zápisy ze svých zasedání (včetně prezenční listiny) a platí, že usnesení výboru je platné, jestliže s ním vyslovila souhlas nadpoloviční většina všech členů výboru?


S ustanovení § 118, odst. 2, druhá věta zákona o obcích vyplývá tato povinnost jednoznačně: Usnesení výboru se vyhotovuje písemně a podepisuje je předseda výboru. Rovněž tak zákon pro platné usnesení v odst. 3 téhož § vyžaduje souhlas nadpoloviční většiny všech členů výboru. Proto je praktické a účelné vyhotovovat prezenční listiny, i když to zákon přímo neukládá - výbor by se mohl ocitnout v důkazní nouzi, že jeho usnesení bylo přijato řádně, zvláště v případě sporu.

Musí být zápisy z jednání osadního výboru k dispozici občanům obce, a pokud ano, tak jak (např. jejich uložením na Mě.Ú. k možnému nahlédnutí)?


Zápis je veřejný, a to ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. To znamená, že každý občan má právo na jeho kopii, pokud si o ni požádá podle tohoto zákona.

Musí osadní výbor umožnit ostatním občanům přístup na své jednání a dát možnost vyjádřit se k projednávaným záležitostem?


Osadní výbor nemá povinnost umožnit občanům přístup na své jednání. Jeho jednání není veřejné jako např. jednání zastupitelstva. To, zda občany přizve či nikoliv, je na vůli výboru jako kolektivního orgánu.

Jaká je možnost vyjádření nesouhlasu nebo nespokojenosti s prací nebo doporučeními, která osadní výbor předkládá zastupitelstvu k určitým záležitostem?


Pokud jsou občané nespokojeni s činností osadního výboru, měli by se obrátit na zastupitelstvo obce, které jeho členy určilo, a to podle ustanovení § 16, odst.2,písm. g)    zákona o obcích, podle kterého je občan obce oprávněn podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty. Zastupitelstvo by mělo podnět vyřídit bezodkladně, nejpozději do 90 dnů.
Pro úplnost se dodává, že zastupitelstvo není vázáno doporučeními osadního výboru, a je-li tedy zásadní nesouhlas s tím, co výbor zastupitelstvu předkládá, má smysl jej dát najevo, aby stanovisko osadního výboru nebylo např. v zásadním rozporu s vůli většiny obyvatel daného místa, apod. Na druhé straně patří dodat, že výbor se asi nemusí zavděčit všem, ale rozdíl mezi názorem osadního výboru a většinou občanů dané oblasti by neměl být tak markantní, aby bylo možné označit stanovisko osadního výboru za minoritní, resp. v podstatě třeba osamělé.

Kdo může navrhovat členy osadního výboru? Lze rozhodovat o volbě v referendu?


V zásadě kdokoli, tedy není to vázáno jen na iniciativu zastupitelů nebo volebních stran. Podněty zvenčí mohou přijít ve smyslu citovaného ustanovení § 16, odst.2, písm. g) zákona o obcích. Zastupitelstvo je může a nemusí brát v potaz. Pokud jde o odvolání člena osadního výboru, pak nemusí být nijak zdůvodňováno (ale může a bývá to i pravidlem), a k výměně může dojít kdykoli. Odvolání ani volba nemohou být předmětem referenda. Jedná se o výhradní pravomoc zastupitelstva.

 

Osadní nebo Místní výbor Klokočov (dále v textu jen MVK).

 

Hlavním argumentem pro založení MVK je, že MVK má možnost podávat  žádosti, podněty, připomínky občanů zastupitelstvu města, a to se jimi následně musí zabývat. Předseda má právo zúčastňovat se zasedání zastupitelů města a má právo vystoupit na tomto fóru a tak prosazovat zájmy Klokočova. Tímto způsobem se dá přivést do této části Příboru víc finančních prostředků nejenom na hřiště, jak si mnozí myslí, ale i na opravy, ostatní občanskou vybavenost a jinou zájmovou činnost. To je pravda, ale jsou zde i problémy, které se okamžitě vynoří. 

 

Časté otázky:

Nestačila by v Klokočově jen jedna organizace? 

Jak již bylo uvedeno NVK není žádná organizace či spolek,  nemá  IČO ani strukturu spolku. Nezasahuje ani do činnosti žádného spolku či organizace!!!!! Tedy ani do Občanského sdružení Klokočov. Není to orgán, který by nahrazoval činnost jakýchkoliv spolků či organizací a ovlivňoval aktivitu a práci členů sdružení.   

Vysvětlení ve vztahu k financím.

Občanské sdružení má výhodu v tom, že může žádat o různé granty a podporu neziskových organizací např. z kraje atd. na svou činnost – sport, kulturu atd.

Naproti tomu Místní výbor je vlastně „prodlouženou rukou“ městského úřadu.  Podává a vyjadřuje se k problematice dané části a do rozpočtu města se snaží prosadit finanční prostředky na investice do např. chodníků, osvětlení, hracích prvků pro děti atd.

 

Co bude řešit MVK a co Občanské sdružení?

MVK řeší kompetence dle zákona a Občanské sdružení provádí nadále svou činnost jako doposud.  Pořádá Stavění Máje, Klokočovský ples, Krmáš, atd. Také si samostatně bude žádat o dotace a granty z různých rozpočtů na svou činnost.

 

Nedopadne to tak, že jedni budou chtít řídit ty druhé?     

A proč by měli? Kompetence osadního výboru jsou dané zákonem a Občanské sdružení má své stanovy a orgány, svou činnost si dělá dle svého uvážení a dohody členů sdružení. Neexistuje právní podřízenost a nadřízenost. Tedy se nemohou vzájemně řídit.

Nedojde nakonec k rozhádání lidí, kteří celou dobu táhli veškerou činnost v Klokočově, třeba jen kvůli tomu, že jedni budou placeni z města za to, co druzí dělají zadarmo a věnují Klokočovu možná i více času, úsilí atd.??? 

Nedomníváme se, že by mělo dojít k rozhádání lidí, neboť pro členy Občanského sdružení nevyplývají žádné povinnosti vůči Osadnímu výboru a naopak.  Členové osadního výboru mohou být i aktivními členy Občanského sdružení, odvádět práci zadarmo jako dosud.  Osadní výbor a Občanské sdružení by měli úzce spolupracovat, aby získali pro dané území maximum možného. Ne tedy vyhledávat konflikty.

Argument, že někdo v Občanském sdružení věnuje více či méně času či úsilí Klokočovu a odvádí práci zadarmo  - tak to ve sdružení bylo dosud ustaveno - má li někdo pocit, že by měl být finančně ohodnocen za odvedenou práci, bavme se o tom na valné hromadě - kdo a jaká práce a jakým  způsobem  má být honorována či ne.

Věříme, že  veškerou  činnost pro sdružení i do budoucna budeme dělat proto, " že chceme a baví nás ", ne že ji děláme pro peníze. Tak občanská sdružení našeho typu přece nepracují.

Členové osadního výboru jsou ohodnocení měsíční odměnou, stejně jako ostatní členové komisí a výboru  zastupitelstva a rady města za svou činnost a povinnost, která je odlišná od práce Občanského sdružení.

 

Proč v působnosti MVK není celé katastrální území, ale jen některé ulice?

Obvykle jsou osadní výbory jmenovány podle návrhu podaného z řad aktivních občanů nebo zastupitelů z příslušné části města. Zákon neukládá, že Osadní výbor musí automaticky kopírovat určité katastrální území.

 

Budování zázemí na hřišti.

Zakoupením hřiště se pozemek stal majetkem města. Pro vybudování hřiště musí být tedy dodrženy veškeré právní požadavky např. bezpečnosti, a to na veškeré herní prvky, které zde chceme umístit, tak i pro budování zázemí.

Majetkoprávní vztahy, které by nastaly v souvislosti s budováním zázemí pro činnost Občanského sdružení, musí být v nejbližší době upraveny tak, aby do budoucna nevznikly problémy týkající se různých záležitostí např. odpovědnosti za škodu, údržba, bezpečnost a podobně. Nová městská rada zatím nezaujala stanovisko k dané problematice, přesto že požadavek byl vznesen a předběžně se jednalo.

Z tohoto důvodu by bylo vhodné, řešení majetkoprávních záležitostí jako pro veřejné prostory hřišť na Prchalově a Hájově a správou přes Osadní výbor - což je výhodné po všech stránkách.

Jak se vyvíjelo jednání?

V létě loňského roku proběhlo jednání s vedením města a odpovědnými úředníky na úřadě o využití hřiště v Klokočově. Výsledkem byl návrh na rozdělení pozemku na tři zóny.

  1. Největší část (pozemek, na kterém bylo původní hřiště),  je určen na sportovní aktivity a v budoucnu vybudování sportovního zařízení (antukový kurt, asfaltová plocha nebo jiná zpevněná plocha)
  2. Místo pro nejmenší s pískovištěm, houpačkami a jinými hracími prvky na kraji pozemku mezi plotem u cesty a plotem p. Svobodové.
  3. Prostor kde stojí stávající bouda, byl určen na vybudování zázemí. Vybudování klubovny, sociálního zařízení, skladiště, venkovního posezení po vzoru hřiště na Prchalově nebo cvičáku ve Skotnici.

 

 

Bylo navrženo, že město pronajme Občanskému sdružení část pozemku na vybudování zázemí. My si pak sami postupně vybudujeme boudu a venkovní posezení s tím, že celá stavba bude ve vlastnictví Občanského sdružení. Ptáte se, jestli je možné, aby jeden právní subjekt vlastnil stavbu na cizím pozemku, tak podle zákona za určitých podmínek může. V prvé řadě s tím musí souhlas vlastník pozemku, to znamená, že v našem případě zastupitelé města. Ti samozřejmě musí hájit zájem města a jsou povinní dodržovat i různé jiné zákony, které s tím zdánlivě nesouvisí. Celou situaci je nutno posoudit i s výhledem do budoucnosti, aby nenastaly nějaké majetkoprávní spory.  Minulé zastupitelstvo o tom nerozhodlo a nové také ještě ne.

 

Co to znamená pro nás?

V případě, schválení bude Občanské sdružení moci pokračovat v budování boudy. To má samozřejmě dva úhly pohledu. Pozitivní je to, že si to budeme budovat sami, že si to vybudujeme podle našich představ a celou stavbu by vlastnilo Občanské sdružení. Byla by to otázka několika let, protože bychom si na to museli vydělat nebo získat dotace. To by nás však nezbavovalo určitého závazku půjčování stavby jiným subjektům (hasičům, myslivcům, politickým stranám aj.) k pořádání akcí, protože pořád to bude obecní prostor a v zájmu města je ho využívat co nejvíc. A navíc co je největší plus, když si lidé budují něco sami a podle vlastních představ je, že si toho více váží.

Je tu však i druhá strana pohledu. Protože se jedná o veřejně přístupný prostor, je s tím spojena odpovědnost a dodržování trochu jiných předpisu, než když stavíte soukromou stavbu. To by znamenalo, že by za celý prostor odpovídalo Občanské sdružení prostřednictvím svého statutárního zástupce. Této odpovědnosti jsme se chtěli vyhnout a to před několika lety, když se uvažovalo, který pozemek by byl vhodnější. Teď je mezi lidmi ohromné nadšení, díky kterému se podařilo na podzim vybudovat provizorní přístřešek. Pokud se do toho pustíme, budeme si muset peníze nejprve vydělat nebo žádat o dotace, nechat zpracovat projekt, který bude splňovat právní požadavky, zažádat o stavební povolení,  a pak celou stavbu realizovat a následně se o ni starat a udržovat. Jak všichni moc dobře víte, je to ohromné kvantum práce. Takže nastává otázka - nedojde nám za nějaký rok dech?

Všechno se samozřejmě bude odvíjet podle toho, jak rozhodne zastupitelstvo, a my se musíme připravit na obě varianty. Protože pokud rozhodne, že stavba realizovaná na obecním pozemku bude ve vlastnictví města, bylo by vhodné stávající buňku, která je v našem vlastnictví převést do majetku města a dále pokračovat ve stavbě pod hlavičkou města.

Zastupitelé města budou mít určitě zájem, aby se majetek města dále rozvíjel a zveleboval. Protože město se musí řídit danými zákony a předpisy a není tak pružné a rychlé jako třeba Občanské sdružení, by to vybudování zázemí trvalo možná trochu déle. Všechno by se samozřejmě odvíjelo od dalších jednání a Občanské sdružení by se na tom určitě chtělo aktivně podílet a pomáhat s budováním podle našich možnosti a taky slibu, který dalo ještě před zakoupením pozemku, a to, že se chce podílet na vybudování zázemí na hřišti.

Jako příklad nám může sloužit Hájov a Prchalov, kde všechny sportoviště a veřejné prostory patří městu. Lidi tam určitě nedělají všechno sami, ale aktivně se podílejí na jejich zvelebování, údržbě a ochraně. Takže bychom z toho nemuseli mít strach, protože v podstatě pořád to budeme dělat pro sebe, abychom si měli kde jít zahrát třeba fotbal, volejbal, tenis, posedět se sousedy, uspořádat besídku, výstavku a třeba soutěžit o nejlepší pálenku.

Tohle jsou dvě hlavní témata do diskuse, prosím zamyslete se nad nimi.

Výbor OS Klokočov