Je po letních prázdninách, po příborské pouti, dětem začala školní docházka a povinnosti. Tři důležité indicie k tomu, že se ještě něco bude dít, že nás něco čeká. Ano. Náš klokočovský Krmáš.

Jak tomu již po spoustu let bývá, naše sdružení, mimo jiných akcí, pořádá den po příborské pouti, tradiční klokočovský Krmáš. Stěžejní společenská akce, která je založena na letitou tradici a my se ji snažíme zachovat. Jde o jakýsi „svátek“, kde se schází lidé, kamarádi, přátelé, rodina….děti. V přátelském prostředí debatují, baví se, smějí, tančí, ale hlavně baští ☺. 

Letošní ročník vyšel na symbolické datum jednoho smutného výročí ve světě, 11.9.  Stále se někteří ptají, proč pořádáme takovou akci ve všední den, navíc první den v týdnu. Byly tady náznaky, pokusy, snaha to změnit. Jenže, to je jako bychom najednou chtěli slavit vánoce třeba v ostatní, dnu, protože to nevychází na víkend. Tradice je tradice. Ti znalí již ví, jak se zařídit, no a ti ostatní pokud budou chtít a chtějí, se naučí. Je to prostě o zvyku.

A teď už k samotnému Krmáši, jak bylo.

Druhý zářijový víkend napověděl a předpověď potvrdila, že bude nádherné a slunné počasí. A opravdu. Vyšlo to a my jsme se bez obav pustili do příprav. Ty začaly o víkendu stavěním zázemí pro gulášníky, rozmístění laviček a stolů, nákupem proviantu atd. V pondělí hned v šest hodin ráno se zatopilo pod kotly, krájelo maso, cibule. Nachystat pípy na pivečko, vyrovnat stoly pro palačinkáře, postavit stany k muzice, návštěvníkům, ke vstupu atd.. 

Těsně po jedenácté hodině začali přicházet první nedočkaví hosté. Patnáct minut před dvanáctou jsme museli začít prodávat první lístky na Guláš. Ten byl podáván od dvanácté hodiny a byl ani ne do hodiny pryč. Na to jsme ale po dobu konání Krmáše zvyklí a hned se začal dělat druhý kotel. Asi kolem druhé hodiny se začal prodávat, ale i ten byl zanedlouho pryč. Tak se hned najelo na třetí kotel. Musím říct, že chlapi, ale i děvčata, měli co dělat, aby byla spokojenost na obou stranách. U nás v rychlosti a kvalitě, u hostů aby jim chutnal. Troufám si napsat, že byl opět vynikající. Nechceme jej dělat na úkor času, kde by se stalo to, že maso by bylo rozvařené. To by nás hosté nepochválili.

Po dobu čekání jsme těm hodně hladovým nabídli například grilovanou krkovičku, hot dog, klobásy, palačinky, koláčky (po kterých se jen zaprášilo). To vše se zapíjelo chlazeným pivečkem a jinými alko či nealko nápoji. Za zmínku zcela jistě stojí novinka. Vyzkoušeli jsme nabídnout rovněž dnes již populární čepované nealko-pivo s příchutí pomelo-grep. A výsledek? Ani ne po dvou hodinách se jelo pro další bečku do příborského velkoskladu a do dvou hodin znovu, až do Frýdku Místu.. Jsme moc rádi, že chutnalo. Takže se určitě osvědčilo a my ho určitě budeme nabízet i na dalších akcích. 

Bystrý návštěvník, spíše z řad těch stálých, si všimli další novinky. Kromě našeho suchého WC pro dámy i pány, jsme vyzkoušeli a objednali Toi Toi budky. Vzhledem k finanční náročnosti se po vyhodnocení využívání rozhodneme, zda v tom pokračovat či nikoli. Protože zub času se na našem dřevěném WC podepsal a již moc nevyhovuje podmínkám užívání, máme otevřenou otázku a musíme řešit, jakým směrem jít ke zkulturnění v této záležitosti. Ale teď už zpátky k samotnému dni. 

Krom jídla, pití a hudby, která hrála po celý den až do noci, jsme měli jako vždy pro děti pronajatý skákací hrad, se vstupem zdarma. Multifunkční hřiště bylo také obsazeno, děti hrály fotbal, basketbal a jiné míčové hry. Pískoviště beznadějně obsazené těmi nejmenšími, na které dohlížely maminky s kočárky ve stínu stanů. Na jediné, co jsme trochu zapomněli, tak přetahování lanem, po kterém děti nesmírně touží na každé naši venkovní akci. Tak se jim omlouvám a slibuji, že příště lano nezapomenu vytáhnout. Kromě toho máme na hřišti mnoho trvalých zábavních prvků. Jak pro nejmenší, tak i pro ty větší děti. Nejnovější atrakce, lanová dráha byla stále obsazena. Za to jsme také rádi a tímto moc děkujeme městu Příboru za realizaci. Den se pomalinku chýlil ke konci, poslední porce guláše z třetího kotle dávno prodána, kbelík s těstem na palačinky zel prázdnotou, v krabicích od koláčků zůstal jen rozsypaný cukr, místo piva zůstal v bečkách vzduch, sluníčko zmizelo za obzorem a rychle se začalo stmívat. To byl signál pro většinu návštěvníků, kteří začali (věříme, že spokojeni) odcházet. Letos se ovšem našlo nečekaně více vytrvalců, kterým se vůbec nechtělo odejít. Smích se střídal stůl od stolu až do pozdních hodin, kde jsme chtě nechtě museli ztlumit muziku. Já končil o půl noci, ale z doslechu vím, že se sedělo snad až do druhé hodiny ranní. Tady ale opravdu náš Krmáš definitivně skončil a následoval úklid. 

Jménem našeho Klokočovského sdružení děkuji všem za účast, jsme rádi, že nám zachováváte přízeň, že se rádi za námi vracíte a my máme důvod inovovat, rozvíjet a zvelebovat naše hřiště. Děkuji všem, co se podíleli na dobrovolném vstupném, které využíváme většinou na jeho rozvoji ale i třeba na koupi cen pro děti na maškarních plesech či dětských dnech. Děkujeme všem pomocníkům, kteří se podíleli jak na přípravách, tak na organizaci celého dne.

My si dáme na chvíli od akcí pauzu a budeme se, pokud možno, věnovat opravám a úpravám na hřišti. Těšíme se  na další společné shledání, kde je nejbližší akce příchod Mikuláše v prosinci. 

Karel Till ml.