Krmáš 2026

Den po příborské pouti patří u nás v Klokočově už tradičně Krmáši. A nejinak tomu bylo i letos. Po několika ročnících, kdy jsme při pohledu na předpověď počasí občas přemýšleli, jestli nachystat více laviček, nebo raději více deštníků, se na nás letos počasí konečně pořádně usmálo. Od rána bylo jasné nebe, teplo a po dešti ani památky. Zkrátka počasí, jaké si pořadatel venkovní akce objednává, ale málokdy opravdu dostane.

Pro nás ovšem Krmáš nezačíná příchodem prvních návštěvníků. Budíček je podstatně dříve. Už v 6 hodin ráno se začalo chystat, zatápět pod kotli a připravovat všechno potřebné tak, aby bylo na odpoledne hotovo. A práce bylo jako vždy více než dost. Guláš se sám neuvaří, maso samo nenachystá, bečky se samy nenarazí a stoly s lavičkami mají rovněž nepříjemný zvyk, že se odmítají rozložit bez lidské pomoci.

Jakmile začali přicházet první návštěvníci, rozjel se Krmáš naplno. A letos opravdu naplno. Pořadatelé se prakticky celý den nezastavili.

Největší zájem byl tradičně o náš guláš. A čísla letos mluví sama za sebe – prodalo se přibližně 330 porcí. Kdo někdy viděl naše kotle, asi tuší, že to není úplně malé množství. A kdo někdy pomáhal s jejich přípravou, ten to tuší ještě o něco lépe.

Jen u guláše ale samozřejmě nezůstalo. Ve velkém šlo na odbyt také maso, hermelíny, klobásy, teklo pivo i malinovka a své tradiční místo měly palačinky. Ty už ke Krmáši patří skoro stejně neodmyslitelně jako guláš. A potom tady byly koláčky. O těch se snad ani nedá říct, že se prodávaly – ty nám doslova mizely pod rukama. Člověk se otočil a krabice byla zase prázdná.

Krásné počasí přilákalo spoustu lidí a klokočovské hřiště tak po celé odpoledne pořádně žilo. Přicházeli sousedé, známí, kamarádi i návštěvníci z okolí. Někdo přišel na guláš, někdo na pivo, někdo na koláček a mnozí raději postupně na všechno. A přesně tak to má na Krmáši vypadat.

O zpestření odpoledne se postaral také Antonín Jeřábek ml., který předvedl své bubenické umění. A rozhodně se nedržel při zemi – do Klokočova se na chvíli nastěhovala pořádná dávka rocku. Zazněly známé pecky, mimo jiné i od AC/DC, a Tonda ukázal, že za bicími se rozhodně neztratí. Jeho vystoupení sklidilo zasloužený potlesk a příjemně oživilo krmášové odpoledne.

Pro pořadatele to byl dlouhý a náročný den. Když začínáte v šest ráno a následně několik hodin vaříte, grilujete, smažíte palačinky, čepujete, prodáváte a průběžně doplňujete všechno, co právě dochází, večer už člověk docela přesně ví, kolik kilometrů se dá nachodit na jednom hřišti. Přesto jsme byli rádi, že bylo pořád co dělat. Znamenalo to totiž jediné – že jste zase přišli v hojném počtu.

Letošní Krmáš se tak zařadil mezi ty opravdu vydařené. Počasí nám přálo od začátku až do konce, jídlo mizelo, pití teklo a hlavně se opět sešla spousta lidí, kteří vytvořili příjemnou atmosféru.

Děkujeme všem, kteří za námi přišli, poseděli, ochutnali něco dobrého a podpořili nás. Velké poděkování patří také všem, kteří se podíleli na přípravách a samotném průběhu akce. Od ranních šesti hodin až do večera to byl pořádný zápřah, ale při pohledu na zaplněné hřiště člověk rychle zapomene, že už ho trochu bolí nohy.

Tak zase za rok na Krmáši. A jestli bychom si mohli něco objednat dopředu, tak prosíme stejné počasí. To letošní bychom klidně brali znovu.